10. února 2004
Po terénním autě, které by bylo posilou při různých pracích na chalupě na Valašsku, jsem začal uvažovat v roce 2003. Postupem času jsem se zaměřil na vozy UAZ-469 vyřazené z armády. V zimě 2004 mi někdo poradil, že jeden UAZ-469 stojí v areálu bazaru s vojenskou technikou v Ochozu u Brna, tak jsem se na něj jel podívat. Na první pohled to bylo auto zachovalé, ale jeho majitel se příliš neměl k jeho prodeji.











22. dubna 2004
Po několika měsících vcelku intenzivního pátrání po UAZ-469 vyřazeném z armády, kdy v žádném středisku výprodeje armádního materiálu se nic terénnímu autu se podobajícího neobjevilo, jsem se opět po tipu někoho ze známých vydal do armádního výprodeje v Hrobech u Tábora. Tak jsem si prošel několik pěkných UAZů, ale ty dva nejkompletnější a nejzachovalejší už byly zamluvené nebo dokonce zaplacené, tak z nákupu opět nic nebylo ... naštěstí, protože v květnu jsem objevil mého Maxima a začátkem června ho koupil.











   


23. března 2006
V průběhu února jsem objevil inzerát na prodej "vozíku za Aro". Protože jsem už dlouho toužil a pátral po GAZ-704 a tento přívěs JP-450 se jevil jako vhodný základ pro přepracování do vzhledu GAZ-704, s majitelem jsem se spojil a přívěs po pár týdnech koupil.











31. března 2006
V době, kdy jsem již řešil nákup přívěsu JP-450, se mi dostala informace o dvou přívěsech GAZ-704, které by byly k prodeji na Slovensku. Protože to ale bylo vše velmi nejisté, nákup JP-450 jsem dotáhl do konce s tím, že bych jej prodal, pokud by se nákup GAZ-704 povedl. Pár dní po úspěšném převezení JP-450 domů jsem vyrazil na Slovensko si prohlédnout oba GAZ-704. Oba přívěsy byly skutečně k dispozici. Na následujících fotkách je ten druhý, který jsem shledal v horším stavu a koupil si tedy Minima I. Přívěs JP-450 jsem pak prodal majiteli vozu ARO-461, pro který byl přívěs původně zkonstruován.